Kronika pověstí českých

Rok: 2026

Kronika z letního tábora Čichořice z roku 2026

2.8. – Neděle

Neděle. Čichořice … všechno je jinak. Pro letošek jsme změnili jak místo, tak den nástupu. Většina vedoucích najela už o den dříve, protože nové středisko si žádalo rozsáhlejší přípravy.

Ale vše jsme stihli ještě než na zdejší půdě spočinula noha prvního malého táborníka. Ještě před obědem jsme se stihli ubytovat do chatiček a představit dětem celé nové středisko. „Po o“ jsme pak podnikli vycházku do okolí, kde jsme stihli i několik venkovních her, při kterých jsme se aspoň základně poseznamovali. Máme letos spoustu nových dětí, tak hrajeme, co se dá, abychom si zapamatovali co nejvíce jmen.

Ještě před večeří jsme si stihli vybrat členy do 6 oddílů, ve kterých budeme dalších 14 dní soutěžit. A po večeři se nám už konečně odhalilo téma letošní celotáborovky – Staré pověsti české. Nejznámější místní kronikář přišel na nástup s tím, že měl dnes skoro až jasnovideckou vizi, a že se paměť lidí ohledně české historie vytrácí.. Sečteno, podtrženo, připomněli jsme si společně hned několik bájných postav a jejich příběhů. A jelikož záchrana našich pověstí zabere čas a sami vedoucí na to nestačíme, tak jsme poprosili o pomoc děti a spadl nám velký kámen ze srdce, když s naším návrhem souhlasily.

3.8. Pondělí

Kykyrykýýýýýýýý. Dnes jsme si zažili plnohodnotný táborový den se vším všudy. Hezky od budíčku, přes rozcvičku, dopolední program v podobě různorodých „kroužků“, oběd, polední klid, odpolední celotáborové hry, lehkou koupačku až po večeři a večerku … 🙂 Teď se nám to bude opakovat pořád dokola až do odjezdu domů. A jaká pověst se dnes dávala dohromady? O Bivojovi. Statný mladý a statečný jinoch se přes svou statečnost ucházel o sestru Libuše, líbeznou Kazi. Ale k přiženění se do takovéhle rodiny nestačí jenom líbezná tvář a svaly. Na Bivoje i naše děti čekala řada úkolů v lese i na louce. Stopovali a lovili kance, ztvárňovali ho umělecky, přenášeli ho přes překážkovou dráhu a tak dále, a tak dále.. Sluníčko nás dneska slušně vyčerpalo, tak už teď sbíráme síly na zítřejší, v předpovědi vedený jako ještě teplejší, den…

4. 8. – 5.8. Úterý & středa

Teploty posledních dní nás stály všechny síly včetně těch záložních … Program jede, protože tábor se neptá na stupně, tábor nezastavuje :). Ala snažíme se samozřejmě hry přizpůsobit, prokládat koupáním, dostatkem přestávek, minimalizovat běhání atp. Podařilo se nám v posledních dnech zkompletovat pověsti o Bruncvíkovi a o Faustovi. V úterý jsme tedy potenciálně cestovali a bojovali s drakem a ve středu jsme zase propadali hazardu a snažili jsme se ze všech sil nepropadnout při sázení pokušení stejně jako samotný Faust. Byla to legrace, kterou jsme dnes večer završili Open Air diskotékou, kterou pojal každý po svém. Někdo tančil, jiní obsadili trampolínu, na volejbalovém hřišti se pinkal volejbal i badminton, menší táborníci si hráli v písku a tak jsme to takhle hezky prožili až do prodloužené večerky. Modlíme se za trochu deště nebo aspoň teploty „jen“ do třicítky.

6. – 7. 8. Čtvrtek & pátek

„Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se dotýká.“ Tak znělo Libušino proroctví o vzniku Prahy, což jsme si připomněli sehranou scénkou. Libuši se pomohlo najít si svého Přemysla a nám se konečně umoudřilo počasí, takže se už tolik nevaříme ve vlastní šťávě. Během dopoledne máme o zábavu postaráno díky různorodým kroužkům. Děti se rozdělují do 5 skupinek podle věku a věnují se buď sportu, nebo chemicko-fyzikálním pokusům, vaření na ohni, stavebnictví nebo tvoření.

V pátek jsme navíc stihli ještě odpolední výlet do Chyše, která je vzdálená nějakých 3,5 km. Ono to není moc, ale pokud je po cestě potřeba neustálá motivace menších dětí k pohybu, tak i tato vzdálenost může být vyčerpávající. Nicméně děti si výlet moc užily, doplnily zásoby dobrot a snad s tím zase chvíli vydrží.

8.8. Sobota

A je tu víkend! V táboře se toho pro nás ale moc nemění, snad jen, že nechodí pošta ☹. Ale o to více se budeme těšit na pondělní várku. Dopoledne jsme se rozdělili podle věku a věnovali jsme se pohybovým hrám, které jsme prokládali projížďkou na čtyřkolce, kterou nám takřka každoročně zajišťují rodiče dvou našich táborníků.

Po obědě a poledním klidu se nám v táboře odehrála dívčí válka v čele s Vlastou, na což se navázalo soutěžemi dvojic proti sobě. Děti se proti sobě utkaly s vodou, s pěnovými žížalami, s míčky a tak podobně. Na podobnou tématiku navázalo šermířské vystoupení skupiny Valkenava ze Sokolova. Skupina se specializuje na Kelty, takže kromě divadelní scénky jsme se dozvěděli i spousty keltských zajímavostí a faktů, naučili jsme se historický společenský tanec a lehce si i zasoutěžili.

Večer pak na starší děti čekala bojovka v nedalekém lese. Vyzbrojeni baterkou, vysílačkou a mapou testovaly vlastní orientační smysly. Po návratu všech skupinek se v chatičkách dnes rozhostilo ticho mnohem rychleji než obvykle. Snad se nám takhle, v půlce tábora, konečně podařilo ty děti aspoň trochu utahat ;).

9.8. Neděle

V neděli se rozcvička nedělá…nebo? Trošku jsme si přispali a pak na nás na nástupu čekali vedoucí ještě v pyžamech. A jakmile jsme dorazili, tak se spustila hudba a společně jsme se probrali z rozespalosti několika společnými táborovými tanci. Po takovém výdeji jsme doplnili energii na snídani kakaem a vánočkou. Dopoledne se pak mladší děti vydaly do lesa stavět domečky pro lesní skřítky (a trochu i pro sebe), starší děti se věnovaly přípravě večerního překvapení. Zkoušely si dramatickou činnost – vymýšlely scénaře, vybírali kostýmy a vyráběly si rekvizity. Po obědě se nám společný program opět sladil, zahájili jsme táborové Olympijské hry se vší parádou. Pak se nám děti rozutekly na stanoviště ve vlastní režii, což jsme proložili svačinou a koupáním.

Večer konečně došlo na odhalení překvapení. Starší děti si natrénovaly 4 pohádkové příběhy, které nám po večeři v táboře divadelně ztvárnily. Tím jsme se úspěšně uspali a pak jsme se už jen přesunuli do hajan.

10.8. Pondělí

Tak je tu pondělí a s ním přichází opět „plnotučná“ rozcvička, uf uf. Po snídani jsme si opět hráli po věkových kategoriích. Sbírali jsme suroviny, lovili jsme v džungli atd. Po svátečním obědě – svíčková na smetaně – se nám zjevil Golem a Rabi Löw, jemuž se Golem trošku splašil. Naším úkolem bylo vyrobit si vlastního Golema z těsta a přírodních materiálů, dopravit šém na bezpečné místo a nasbírat potřebnou energii a hmotu pro oživení Golema. Před setměním se tábor proměnil na až skoro pohádkové místo, kde jsme se všichni převlékli do kostýmů a užili jsme si karneval. Fantazii se meze nekladly – od vojáků přes kosmonauta až po semafor. Užili jsme si teplý večer v rytmu diskotéky a usínali jsme se skvělou náladou.

11.8. Úterý

Úterní dopoledne jsme strávili na kroužkách – kuchaři smažili koblížky na ohni, stavitelé stavěli židli, výtvarníci si malovali tašky, navlékali korálky atd. a u chemiků to bylo taky zajímavé! Skoro jako u Rudolfa II. v alchymistické laboratoři. Po obědě a poledním klidu se nám tábor proměnil na Kraj blanických rytířů. Přišel sedlák se třemi ovcemi, které mu utekly a skončili až v hoře Blaník, kde ukradly meč svatému Václavovi. Vydali jsme se tedy na pomoc. Nebylo to vůbec jednoduché – museli jsme projít několika souboji mezi družinkami. Nebylo to vůbec jednoduché, nikdo nikomu nic nedaroval, ale nakonec jsme to zvládli a meč jsme vrátili. Blaničtí rytíři nám na oplátku přislíbili pomoc, až ji budeme potřebovat.

Večeři jsme jedli z ešusů, protože je zakázáno rozdělávat oheň, tak abychom měli aspoň nějaký zážitek z jídla venku. Po večerním nástupu se starší děti sbalily a vyrazily na blízký kopec, kde si užili noc pod hvězdami. Mladší děti zůstaly v táboře, kde si taky ustlaly pod širým nebem. Noc byla chladná, ale všichni jsme před spaním viděli několik padajících hvězd a to za to stálo! Držte nám palce, ať se nám všechny přání splní :-).