Obec Zličín zabezpečovala v 19. století tzv. požární policii. Každoročně koncem roku podával starosta obce Okresnímu výboru na Smíchově o sdělení o tom, že byla provedena prohlídka domů "…ke zjištění závad pro oheň nebezpečných…" Starosta dohlížel na to, aby byly řádně a včas čištěny komíny. Pro svou obec zabezpečoval také kominíka. Prohlídky se konaly ve všech staveních, v případě zjištění závady se obecní představenstvo následně přesvědčovalo o zajištění nápravy. Takové prohlídky se konaly už od dávných dob, gubern. nařízením z roku 1834 byly obnoveny a bylo nařízeno, aby se k jejich plnění co nejsvědomitěji přihlíželo.
V lednu 1897 požádal okresní výbor na Smíchově obec Zlejčín o sdělení, jaké kroky obec činí k pořízení obecní stříkačky. Obec požádala o poshovění žádosti, neboť "…nemáme ani krejcaru, nýbrž skoro tisíc zlatých dluhu a letošní schodek hraditi musíme 108% přirážkou. Připomíná se, že sbor hasičský jest ve vedlejší obci Řepy, sotva 10 minut vzdálené…" Ten se také podílel na likvidacích požárů ve Zličíně, předseda dobrovolných hasičů v Řepích Jaroslav Hornof pak žádal o potvrzení obec Zličín, že jeho sbor byl účasten při ohni, např. v roce 1896 ve statku Josefa Jelínka.
Okresní výbor na Smíchově žádost vyřídil a stanovil další lhůtu pro zakoupení obecní stříkačky, a to do poloviny února následujícího roku.
Koncem roku 1898 znovu vyzval okresní výbor na Smíchově obec Zlejčín k oznámení, proč nebyla dosud zakoupena obecní stříkačka. Obecní starosta odůvodnil postavení obce k této povinnosti tím, že zákon z roku 1876 nařizuje pořídit obecní stříkačku obcím, které mají víc jak sto domovních čísel. Obec Zlejčín v té době měla pouze 39 domů. V únoru následujícího roku naléhá okresní výbor na Smíchově na Zlejčín, aby zakoupil obecní stříkačku a pohrozil donucovacími prostředky. V březnu 1899 tedy zastupitelstvo obce záležitost projednalo a usneslo se na tom, že zakoupí obecní stříkačku a zřídí hasičský sbor. Okresní výbor neustával na svém požadavku a znovu si vyžádal v dubnu podání zprávy o zakoupení stříkačky pro zdejší obec. Dopisování mezi obcí a okresním úřadem pokračovalo dále a ze Zlejčína sdělili, že "…jelikož nemáme potřebných prostředků, budeme o tom ve schůzi obecního výboru jednati 16.4.1899, jak tyto opatřiti."
Dne 22.4.1899 okresní výbor na Smíchově vybízí Zlejčínskou obec, aby pod pokutou 5 zl. podala zprávu, zda-li je stříkačka pro obec již zakoupena. Obecní výbor ve Zlejčíně právě dne 16.4.1899 se usnesl, že si vypůjčí potřebné náklady na pořízení obecní stříkačky a tuto zakoupí. Okresní výbor na Smíchově upomínal znovu obec Zlejčín v květnu 1899, aby zakoupila stříkačku pro požární účely a nařídil její zakoupení; současně hrozil jejím zakoupením na náklad obce cestou donucovací. Ze Zlejčína na to odešel dopis tohoto znění: "…Dopřejte nám času, jinak čiňte, co Vám libo, avšak za naše peníze chceme míti stroj, který se bude nám líbiti a nám vyhovovati, i co do výkonnosti i co do ceny". Kolik že času okresní úřad Zlejčínu dopřál? Jen do konce července 1899, obecní starosta však podal zprávu, že "… stříkačka je již u firmy Smejkal na Smíchově zamluvena, račte se přesvědčiti…" V prosinci 1899 zaslala firma R.A.Smejkal, c.k.priv. továrna na stříkačky Praha – Smíchov, účet za dodanou čtyřkolovou stříkačku na 570 zl. Jelikož při dodání nebylo peněz, byla do konce února podepsána směnka. K 1.lednu 1900 vešla v platnost nová korunová měna…
Listiny o zřízení hasičského sboru v této době k dispozici nejsou. Hasičský řád pro království České se opíral o zřizování hasičských sborů; když je obec zřídila, byly placené, nebo pokud se utvořily na základě spolkového zákona, byly dobrovolné. Tam, kde měla obec alespoň 50 čísel domovních, měl starosta obce povinnost učinit veřejné vyzvání k vytvoření dobrovolného sboru hasičů. Obce si měly zřizovat ponocného, aby konal službu stráže proti ohni; ten zličínský navíc koncem 19. stol. vykonával službu obecního "posla a slouhy". O zajištění nočních hlídek proti ohni podával starosta zprávy také c.k. okresnímu hejtmanství na Smíchově.
A tak se obec Zličín zúčastnila s novou stříkačkou dne 11.8.1900 na likvidaci požáru v č.p. 21 v Řepích, což obecní úřad v Řepích následně písemně potvrdil.
V červenci roku 1901 obecní úřad podal žádost Okresnímu výboru na Smíchově za udělení subvence z věcného hasičského fondu. Koncem roku 1902 poukázal okresní výbor obci obnos ve výši 240 K na úhradu dluhu za stříkačku.
V roce 1904 upozornil Okresní výbor na Smíchově, že byl ustanoven zástupce zemského hasičského dozoru na Smíchově pan Ferdinand Kuklich, aby konal přehlídku ve sborech hasičů. Hasičské sbory, které měly sídla v okrese Smíchov byly sdruženy v župě Podbělohorské.
Sbor dobrovolných hasičů ve Zličíně vznikl jako spolek v létě roku 1907.
Ze záznamů obecního zastupitelstva je patrné, že sbor užíval ke své činnosti koně, žádosti o pojištění koní vyhovělo obecní zastupitelstvo v roce 1910. Obecní rozpočet na rok 1919 ve výdajích uvádí položku na pojistné hasičské přípřeže ve výši 13,86 K.
V roce 1928 byly zahájeny přípravné práce na stavbu hasičské kolny. O výstavbě vodní nádrže na Radosti rozhodli zastupitelé už v roce 1929, v lokalitě na Radosti nebyla totiž žádná jiná voda pro potřeby požární, než voda ze studní, ty však prý byly tak hluboké, že nebylo možné z nich vodu stříkačkou vytáhnout. Pro stavbu nádrže byl vyzván stavitel pan František Mikeš ze Řep, aby prohlédl místo na pozemku parc.č. 223/1 v katastru obce Zličín, kde by měla být zřízena nádrž na vodu a také studna pro případ požáru a aby předložil plán a rozpočet na výkop studny, nádrž a postavení zděné kolny. Vzhledem k tomu, že nelze takovou stavbu hradit z běžného rozpočtu obce, schválila obec zápůjčku na tyto stavby ve výši 30 tis. Kč u Okresní záložny hospodářské na Smíchově.
V lednu 1930 byla stavba v rozsahu podle stavebního plánu zadána p. Mikešovi, zednickému mistrovi v Řepích za cenu 29.010 Kč 45 hal., a to bez pumpy a motoru. Pan Mikeš se k tomu zavázal, že jednotlivé řemeslné práce zadá pouze místním řemeslníkům, pokud se v obci nacházejí a pokud je budou chtít přijmouti. Taktéž práce zednické a dělnické nechá vykonati místními zedníky a dělníky. Stavba hasičské kolny byla dokončena společně s vodní nádrží v roce 1931, a to na obecním pozemku mezi čísly popisnými 52 a 65 pod okresní silnicí.
V létě 1933 se obrátil sbor dobrovolných hasičů Zličín na obec Sobín se žádostí o poskytnutí půjčky na zakoupení motorové stříkačky. Sobínské zastupitelstvo přes velkou snahu sdělilo, že "…žádosti vyhoví, až se zlepší stav obecní pokladny."
V listopadu 1933 obecní zastupitelstvo vyhovělo žádosti sboru dobrovolných hasičů ve Zličíně a předalo jim požární skladiště na Radosti se vším příslušenstvím, vyhradilo si však volné nakládání s tímto majetkem podle své potřeby. Zastupitelstvo obce ustanovilo dva členy sboru, kteří budou dohlížet nad hasičskými potřebami a nářadím - pana Aloise Ráže a Václava Petříčka.
V červnu 1935 pořádal sbor ve Zličíně veřejné okrskové hasičské cvičení, nad kterým vzalo záštitu zastupitelstvo obce. Starosta obce pan Bubeníček vyzval všechny členy zastupitelstva, aby se zúčastnili této slavnosti. Obecní zastupitelstvo rozhodlo o zakoupení motorové stříkačky pro požární účely a schválilo ručení obce nad tímto zakoupením. V roce 1936 se zavázala obec Zličín k obecní zápůjčce finančních prostředků ve výši 22 tis. Kč na pořízení motorové stříkačky, která bude sloužit pro účely požární a protiletecké obrany. Stříkačka byla zakoupena u firmy Statílek V.Ig. ve Vysokém Mýtě a v srpnu 1936 svěcena a předána slavnostně sboru s podmínkami, které si stanovilo obecní zastupitelstvo.
Ihned po skončení 2.sv.války bylo třeba rychle dát sbor dohromady. V květnu 1945 vyzval předseda NV Václav Zárybnický p. Kankrlíka, aby převzal velitelství sboru hasičů. Oznámil, že si sbor na své schůzi zvolí nového velitele. Byla provedena oprava hasičského vozu.
V srpnu 1945 požádal hasičský sbor obec o zajištění auta. NV zajistil nákladní vůz zn. Chavrolet, hasiči však o něj neprojevili zájem.
V letech 1945 a 1946 hasiči vykonávali hasičské stráže při zličínských tanečních zábavách a divadelních představeních.
V srpnu 1947 se ve Zličíně konala vzpomínka na 40leté založení sboru, slavnostní valná hromada dne 3.8.1947.
V obci však stále chyběl objekt hasičské zbrojnice. Přípravné práce na stavbu byly započaty v roce 1947. V dubnu 1947 schválil SDH ve Zličíně na schůzi výboru stavební plány na stavbu zbrojnice. Br. Burian opatřil plány, které zdarma vypracovala firma Hrabě a Lozovský. Plány si všichni prohlédli a po debatě a dobrém uvážení všichni souhlasili, aby bylo přikročeno k výstavbě zbrojnice. Plány budou předloženy Z.H.J. v Praze ke schválení, potřebné cihly obdrží sbor zdarma od firmy Hrabě a Lozovský (šamotka), členové sboru si je sami vybourají a odvezou. Vše bude uděláno svépomocí, zdarma. Z.H.J. navrhla opravu stavebního plánu. Firma Hrabě a Lozovský v červnu 1948 navrhla další spolupráci – zaměstnanci firmy pomohou při stavbě zbrojnice, uhradí každý rok polovinu hasičského rozpočtu. V červenci 1948 br. velitel vytisknul 30 ks provolání k občanstvu a místním spolkům a organizacím se žádostí o pomoc při stavbě hasičské zbrojnice. Toto provolání bylo doručeno do všech obchodů, hostinců a vyvěšeno na všech vývěskách obecního úřadu. Celkem 15 bratří odpracovalo 198 hodin a 16 občanů dalších 69 hodin. Bylo vybouráno celkem 21.200 ks cihel.
Stavba hasičské zbrojnice však nebyla zahrnuta do pětiletého plánu. "Hasičská zbrojnice jest naprosto nedostatečná a inventář v ní uskladněn velmi trpí,…" je zapsáno v zápise z valné hromady ze dne 16.března 1952. Znovu se k neprovedené stavbě zbrojnice vrací hasiči na valné hromadě 15.2.1953 – "…na stavbu zbrojnice jsme měli připraveno: 22.000 ks cihel, trámy, na hotovosti Kč 50.000,-, plánky zdarma od fy Lozovský… Práce se stavbou by obstarali za pomoci občanstva naši členové. Výsledek? Cihly a trámy použilo JZD na stavbu společné stáje, peníze zabral měnový fond a zbyli nám jenom plány a sliby."
Koncem roku 1955 se začíná znovu jednat o možnosti výstavby nové hasičské zbrojnice – a to buď adaptací obecního domu č.pop. 39 (bývalá budova MNV v Hrozenkovské ulici ve Zličíně), nebo zřídit novou zbrojnici na pozemku parc.č. 191 na pozemku u kapličky (v místě, kde dnes zbrojnice stojí).
V lednu 1956 byly zpracovány nové stavební plány na stavbu nové hasičské zbrojnice, plány zpracoval br. Rozkot. Následovala jednání MNV o získání pozemku na stavbu. Vlastní stavba byla zahájena dne 13.září 1958.
V dubnu 1951 proběhla reorganizace hasičstva. Ustavující valná hromada místní hasičské jednoty ve Zličíně se konala 8.4.1951. V nových volbách zvoleni činovníci, předsedou sboru byl znovu zvolen br. Antonín Kohout.
Také další valná hromada, která se konala v prosinci 1953 měla zvolit pro následující období členy výboru. Ke zvolení však nedošlo, bývalí členové výboru, včetně br. Kohouta, funkce nepřijali. Činovníci na rok 1954 byli zvoleni 20.2.1954 s předsedou br. Antonínem Kohoutem, místopředsedou jmenoval MNV p. Tomáše Berana.
Padesátileté trvání sboru oslavili zličínští hasiči dne 16.6.1957. K tomuto jubileu udělil OV ČSPO okres Praha – západ čestné uznání bratřím
- Antonínu Kohoutovi – členem sboru dobrovolných hasičů, později Místní jednoty ČSPO od založení v roce 1907. Funkce: pokladník, vzdělavatel, člen výboru, starosta sboru-předseda MJ ČSPO od roku 1938; narozen 10.září 1888 ve Zličíně
- Karlu Kabrnovi – členem od roku 1938, funkce – vzdělavatelem 1948 – 1951, pokladníkem od roku 1951
- Jaroslavu Snížkovi – členem od roku 1927, funkce – vzdělavatel 1938 – 1939, jednatelem od r. 1939
V roce 1958 byla zahájena výstavba hasičské zbrojnice, počátkem září sejmuta skrývka ornice, vyzděny základy, vybetonováno obvodové zdivo. V této době hasiči omezili svou činnost. V roce 1960 stavba pokračovala, však z rozhodnutí obce byla rozšířena o druhé podlaží, kde měly vzniknout 2 učebny pro školní děti.
Dne 1. 9. 1962 byla hasičská zbrojnice slavnostně otevřena, včetně 2 tříd národní školy. V objektu dále byly vystavěny 2 garáže, sklad požární ochrany, místnost Československého Červeného Kříže, 2 klubovny, společenská místnost, 2 místnosti pro družinu a jeden byt pro správce.
Na stavbě bylo odpracováno tisíce brigádnických hodin. Nevyčíslitelné hodiny odpracovali řadoví brigádníci, ale i odborníci – zedníci, tesaři, klempíři, elektrikáři, instalatéři, lakýrníci, truhláři.
Financování stavby : 520 000 Kč z toho 320 000 Kč čerpáno z rozpočtu, 200 000 Kč ušetřili občané svojí prácí.
O rok později byla do budovy nové hasičské zbrojnice přestěhována z bývalé hasičské zbrojnice u starého hřiště klubovna Československého svazu mládeže.
Hasiči měli v obci vždy své místo; a co dělali, když nehasili ?
- V roce 1948 ze členské pokladny zakoupili loutky na loutkové divadlo, jeviště na loutkové divadlo daroval člen sboru br. Pěnkava. První představení loutkového divadla se konalo v prosinci roku 1948
- Pořádali plesy, zábavy. Zabezpečovali jízdy nemocných občanů ze Zličína do nemocnice. Spolupracovali s bratrskými sbory v Hostivici, Litovicích, Stodůlkách, Třebonicích, Řepích, Ruzyni, Chrášťanech, Dušníkách, v Sobíně. Zabezpečovali žňovou službu
Velitelé sboru :
10. 10. 1933 František Vlach
1944 Václav Čadský
1947 Ladislav Burian
26. 3. 1950 Václav Čadský
Od 1953 Zdeněk Svoboda – do poloviny roku 1955
Od ledna 1956 Jaromír Raiskup
Od ledna 1958 Václav Bach, funkci přijal pod podmínkou, že se začne v tomto roce s výstavbou zbrojnice
Od ledna 1960 J. Vlasatý
Od ledna 1961 Jaroslav Liška
Do roku 1986 Zdeněk Růžička (VPJO SPO – veřejná požární jednotka Svazu požární ochrany)
Od prosince 1986 Ivan Šikl
Od ledna 1999 Pavel Houžvička
Od ledna 2010 David Horák
Od dubna 2019 David Christov
Starostové (předsedové) sboru :
Od 1938 Antonín Kohout, členem sboru dobrovolných hasičů ve Zličíně od jeho založení (od r.1906)
Od ledna 1961 Tomáš Beran
V roce 1986 Jiří Sixta – předseda základní organizace PO
Od roku Zličín 1987 Václav Kodera
V roce 1991 Petr Melichar
Od ledna 1992 Petr Lödar
Od ledna 2010 Josef Orgoník
Sobín
K dotazu c.k. okresní hejtmanství na Kladně v roce 1918 bylo sděleno, že "…obec je malá a žádný hasičský sbor v ní není…" A tak odváděla obec Sobín povinné příspěvky hasičským korporacím.
V roce 1942 zřídila obec Sobín hasičský sbor na příkaz ZHJ v Čechách, jako sbor dobrovolný. Sbor měl 25 členů, v roce 1944 připravila obec návrh na rozpočet sboru dobrovolných hasičů Sobín se záměrem postavit hasičskou zbrojnici, zakoupit stříkačku a hadice a pláště pro službu v zimě.
Náklady na zděnou stavbu se sedlovou střechou hasičské zbrojnice a světnice pro hasičský sbor měly činit 51.200,- Kč; bylo plánováno, že bude umístěná u rybníka, v budově dále měla být prádelna. V roce 1953 měla proběhnout reorganizace sobínského požárního sboru. S největší pravděpodobností k ní nedošlo, pomalu se totiž připravovalo sloučení Sobína se Zličínem.
V roce 1973 byl požární sbor v Sobíně z pokynu předsednictva OV ČSPO Praha - západ zrušen. Činnost tu hned zahájilo nové požární družstvo.
Velitelé :
1946 Václav Bohuslávek (vykonával v obci též obecního posla)
1947 br. Kapalín Fryč
1953 Jaroslav Liška
Prameny :
- Jednací protokol pro rok 1896-1899 (Archiv, Praha 2, Podskalská)
- Požární sbor ve Zličíně, Československý svaz požární ochrany, místní jednota Zličín, okres Praha – západ, Zápisník o schůzích, V.kniha
